Co s dětmi dělá psaní?
Již sedmnáct let pracuji s literárními talenty. Čím déle se této práci věnuji, tím více si uvědomuji, jak důležité je podchycení a rozvíjení talentu a určitých literárních dispozic již od nejútlejšího věku. Začalo mne zajímat jakým způsobem je pracováno s dětmi ve světě a jakým u nás.
Zatímco v našich základních školách děti píšou a vyprávějí jen velice málo, v západní Evropě i za mořem naopak neustále něco píší. Škola nutí psát i ty, kteří vůbec nemají psaní v oblibě. Vědí totiž, že psaní rozvíjí v člověku celou řadu důležitých schopností.
Není to jen slovní zásoba, která se rozšiřuje, ale psaní také trénuje logické myšlení, fantazii, kreativitu, schopnost plánovat a tvořit vize, systematicky pracovat a v neposlední řadě také dotahovat projekty do zdárného konce. Zejména děti často mnoho věcí “začnou”, ale nedokončí. Nutnost dopsat vyprávění, dokončit slohovou práci v podobě povídky, úvahy nebo třeba eseje, učí děti vytrvalosti, cílevědomosti a trpělivosti nevzdávat se při první překážce. Psaní zkrátka není “jen psaní”, a to už dnes ve vyspělých vzdělávacích systémech vědí. Proto s dětmi opravdu hodně a často na základních i středních školách píší.
Vyprávění příběhů a určité “vymýšlení si” je, zejména pro děti mladšího školního věku, naprosto přirozená věc. Dělají to rády a pokud jsou jejich chuť a zájem dobře a včas podchyceny, mohou se začít rozvíjet schopnosti a dovednosti, které by jinak dítě v pozdějším věku nerozvíjelo již tak hladce. Výsledky z takové práce s dětmi mohou být opravdu překvapivé. Dokonce až takto moc: Děti, které se častěji věnují psaní, vykazují výrazně lepší výsledky například v matematice při řešení slovních úloh. Jak je to možné? Jednoduše. Ukazuje se totiž, že mnoho českých dětí má se slovními úlohami v matematice problém nikoliv proto, že by byly “hloupé na matematiku”, ale proto, že mají velmi nízkou schopnost porozumět psanému textu. Tzv. čtenářšká gramotnost je u nich velice malá. Jednoduše řečeno, děti zápasí s textem jako takovým a nerozumí často jeho sdělení, proto ani nemohou úlohu následně dobře vypočítat.
Psaní tedy opravdu není “jen psaní”. Právě proto jsem pro děti připravila knížku “Vyprávěj příběhy!”, která je takovým veselým ilustrovaným rádcem pro první dětské krůčky ve vyprávění příběhů. Je to přesně to, co děti dělají rády a co v nich může rozvíjet všechny potřebné schopnosti a dovednosti.
Nakonec nesmíme zapomenout také na to, že když dítě dopíše své vyprávění a přečte ho rodině nebo kamarádům, je následná pochvala a úspěch velikým vítězstvím pro každého malého vypravěče. Že to výrazně přispěje i k budování zdravého sebevědomí u našich dětí, je zřejmé.
Takže pokud uvažujete o zajímavé knížce pro své dítě, dovoluji si nabídnout právě tu svou - “Vyprávěj příběhy!” Napsala jsem ji na četné žádosti rodičů, od kterých mi chodily desítky e-mailů, že nemohou takového rádce na trhu nikde najít. Knížku při objednání přes e-shop na tomto webu můžete získat i s mým osobním věnováním, budete-li chtít.
PS.: Ještě jedna důležitá zpráva na závěr. V knížce na mne mají děti uvedenou e-mailovou adresu a mohou mi kdykoliv napsat a poradit se o čemkoliv, co se jejich psaní týká. Tuto službu rádo využívá mnoho dětí, které již mají knížku "Vyprávě příběhy!" ve své knihovničce. Děti to s internetem a e-mailem docela dobře umí a tuto možnost velmi vítají. Není nic divného na tom, že mi píší e-maily žáčci, kteří se sotva naučili pořádně číst a psát. Tato zdánlivá drobnost je však výraznou přidanou hodnotou knížky. Rádce je totiž pro děti "živě dostupný", není jen na papíře. Skutečně je za knihou někdo, kdo je jim připraven pomoci, budou-li o to stát.
Autor textu: Markéta Dočekalová
